StředníŠkoly.com

Slovo komunikace je latinského původu. V latině se slovem communicare rozumí communem redere - učinit společným. Hlubší význam slova komunikace vyjadřuje latinská věta " communicare est multum dare " - komunikovat znamená mnoho dávat. Tento hlubší význam vyjadřuje český termín " sdíleti se s někým o něco ".

PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

Teoretický obor: zkoumání podstaty, základní projevy osobnosti

50 – 70 teorií osobnosti

OSOBNOST

Pojem osobnost se neužívá jako hodnotící pojem

osobnost = každý člověk

  ZNAKY OSOBNOSTI

1. Neopakovatelnost

světem neprošel druhý já

otisk palce

2. Jedinečnost

každý je konstelace specifických výsledků různých kategorií činitelů → jedinečnost

otisk palce

  3. Subjektivnost

jenom já jsem já (nikdo nemůže cítit to co já)

uvědomění sebe sama (sebeuvědomění)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE (ONTOGENETICKÁ)

Zabývá se vývojem psychiky jedince a činitelů, které je utvářejí v průběhu ontogeneze

Vývoj = proces, který má časové trvání a v jeho průběhu dochází ke změně

DRUHY ZMĚN VE VÝVOJI

1. Změna velikosti

fyzická – změna hmotnosti 3,5 kg → 70 Kg

– změna výšky 50 cm → 170 cm

psychická – narůstá objem mozku (po narození není velikost konečná) až 1350 Kg

– velikost slovní zásoby

2. Změna proporcí

fyzická – hlava ⅓ celého těla → hlava ⅛ celého těla

psychická – dříve spíše mechanická paměť pak logická

– dětství → puberta konkrétní myšlení

– puberta → smrt abstraktní myšlení

3. Zánik starých vlastností

fyzická – v 6 letech dochází ke ztrátě mléčného chrupu

– funkce brzlíku

psychická – úbytek impulznosti, hravosti

4. Vznik nových vlastností

objevuje se něco co do určitého věku nebylo

→ trvalé zuby

→ funkce pohlavních žláz

→ abstraktní myšlení

1. ČITÍ

- nejzákladnější poznávací proces, který nám předává informace o okolním světě

- na základě – zapojení analyzátoru

- výsledkem je počitek = odraz jedné dané vlastnosti daného předmětu, je funkcí jednoho analyzátoru

Předpoklady

1. funkční analyzátory

2. člověk musí být při určitém vědomí

3. působení podmětu na jedince

1. PŘEDSTAVA

Je to obraz předmětů nebo jevů v našem vědomí, které v daný moment nevnímáme, ale už jsme je někdy vnímali

Základem každé představy je vjem (Vjem = obraz (součet počitků) + minulá zkušenost)

Při vnímání jsou vytvořeny stopy, které jsou při představě oživeny

Rozdíl mezi představou a vjemem: představa není tak přesná a jasná, je chudší na detaily, je stálejší, můžeme ji vytvářet podle své potřeby

přechod mezi bezprostředním a zprostředkovaným procesem

časová a prostorová vzdálenost působení

MYŠLENÍ

Vyšší poznávací proces

Nemusí být bezprostředně zapojeny naše smysly, ale stojí na nich

poškození smyslů → odráží se to v procesu myšlení

Např. Dítě od narození nevidomé, bude s největší pravděpodobností opožděné

Je to proces zprostředkovaného a zobecněného poznávání skutečnosti

Při myšlení operujeme s podstatnými vlastnostmi jevů a myšlení

POZORNOST

zefektivňující proces, zdokonaluje poznávací procesy

člověk musí být ve stavu bělosti, pozornost se neobjevuje ve spánku

objevuje se i u zvířat

Co to je?................Zaměření a soustředění se na nějaký podnět a ostatní aktivity snižujeme na minimum Základ pozornosti

reflex: „Co to je?“ – orientačně pátrací reflex

zjistit a orientovat, kde se nacházím, zda-li jsem v bezpečí nebo ne. Když zjistí, že ne, tak se objevují další reflexy

- u rodičů – pozornost i na dítě

zdvojnásobení orientačně pátrací reflex

- dochází k podráždění určitých ohnisek v mozku → vyplynou další aktivity (zajíc uteče před nebezpečím)

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE

Zabývá se utvářením osobnosti v sociálně stimulujících situacích

- kterou utvářejí ostatní lidé

- situace, která má bezprostřední vliv na psychiku člověka (chování, prožívání)

Pojmy

socius = druh, společník

socialis = společnost

Vývoj sociální psychologie

ve starověku – Aristoteles

Platón Jak je člověk utvářen společností lidí

rozvoj ve 20. letech

Sociální psychologie má nejblíže sociologii – zabývá se sociálními systémy (skupin, tříd)

Sociální psychologie – zabývá se jedincem

ŘEČ

Poznávací – zprostředkované procesy

definice – prostředek (nástroj) myšlení, ale zároveň i prostředek dorozumívání a prostředek k autoregulaci

člověk formuluje své myšlenkové operace

slouží k předávání určitých sdělení druhým osobám, důležitá je odezva druhé strany

pomocí řeči regulujeme (řídíme) své chování, jednání (forma vnitřní řeči)

například u zubaře si říkám: „nic mi nebude dělat“

jeden z nejmladších procesů

vývojově velice mladý

tento proces je nejčastěji porušen = vada řeči

prostředek – dorozumívání

předávání informací

jazyk – dohodnuté symboly

SOCIÁLNÍ SKUPINY

Určité seskupení lidí, kteří se řídí stejnými normami (pravidly)

- stejný cíl (společný)

- vzájemná propojenost sociálních rolí (né vždy)

RODINA

Zařazení podle kritérií: malá, primární, formální i neformální, členská, referenční, vlastní

Definice = přirozené společenství osob, které vychází ze 2 druhů (rovin) vztahů

Vztahy

1. Vztahy partnerské

základ pro vznik rodin, ale ještě to není manželství

vztah – druh a družka (ještě to není rodina)

2. Příbuzenské vztahy

rodičovský vztah

sourozenecký vztah

ZÁKLADNÍ ZNAKY

- silná, trvalá citová vazba

- spolupráce

→ vzájemná propojenost rolí

(vzájemná nahraditelnost rolí)

- společné vedení domácnosti

- projevování vzájemné úcty

KLASICKÉ TYPOLOGIE

první pokus o rozdělení (už ve 4. století př.n.l.) .........Hippokrates

dopracoval to Galinos

domněnka:

naše tělo obsahuje 4 různé žlázy → temperament

všichni mají všechny tekutiny, ale která převažuje, ta určuje temperament

klasické typy temperamentu

sanquis (krev) → sangvinik

cholae (žluč) → cholerik

melan cholae (černá žluč) → melancholik

phlegma (hlen, sliz) → flegmatik

PRENATÁLNÍ OBDOBÍ

10 lunárních měsíců – 280 dní

početí → porod

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ

1. Dětství

1. Předškolní období

- kojenecké (nemluvnické) období

0 – 1

porod → chůze, řeč

- novorozenec

- kojenec

- batole

1-3 roky

chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle

- předškolní věk (3-6 let)

vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů

2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)

ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání

3. Období staršího školního věku

- období puberty (10-12 → 15-16)

pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost

 - období adolescence (15-16 → 18-21)

pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ

1. Dětství

1. Předškolní období

- kojenecké (nemluvnické) období

0 – 1

porod → chůze, řeč

- novorozenec

- kojenec

- batole

1-3 roky

chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle

- předškolní věk (3-6 let)

vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů

2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)

ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání

3. Období staršího školního věku

- období puberty (10-12 → 15-16)

pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost

- období adolescence (15-16 → 18-21)

pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ

1. Dětství

1. Předškolní období

- kojenecké (nemluvnické) období

0 – 1

porod → chůze, řeč

 - novorozenec

- kojenec

- batole

1-3 roky

chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle

- předškolní věk (3-6 let)

vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů

2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)

ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání

3. Období staršího školního věku

- období puberty (10-12 → 15-16)

pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost

- období adolescence (15-16 → 18-21)

pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ

1. Dětství

1. Předškolní období

- kojenecké (nemluvnické) období

0 – 1

porod → chůze, řeč

- novorozenec

- kojenec

- batole

1-3 roky

chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle

- předškolní věk (3-6 let)

vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů

2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)

Vstup do školy + prepuberta

ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání

3. Období staršího školního věku

- období puberty (10-12 → 15-16)

pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost

- období adolescence (15-16 → 18-21)

pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ

1. Dětství

1. Předškolní období

- kojenecké (nemluvnické) období

0 – 1

porod → chůze, řeč

- novorozenec

- kojenec

- batole

1-3 roky

chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle

- předškolní věk (3-6 let)

vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů

2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)

Vstup do školy + prepuberta

ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání

3. Období staršího školního věku

- období puberty (10-12 → 15-16)

pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost

- období adolescence (15-16 → 18-21)

pohlavní zralost → psychická a sociální zralost

2. Dospělost

sociální mezník – výkon profese

→ukončení profese (nárok na starobní důchod)

1. Raná dospělost ( 20→30)

  2. Střední dospělost (30 → 45)

3. Starší dospělost ( 45→60)

3. Stáří

starší 60 let

NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE

situace působení dvou či více tendencí, které vystupují proti sobě

jedinec ji vnímá jako nepříjemnou situaci → nepříjemné vnitřní napětí

důsledkem je narušení harmonie osobnosti

problémy s přizpůsobením

EMOCE (CITY)

projev psychiky

zaujímat a vytvářet vztahy ke světu

subjektivní vztah jedince ke světu a k sobě → emoce

vedle poznávání se objevují tendence vytvářet city k okolí a k světu

schopnost uvědomit si, co prožívám, souvisí s uvědomováním

fyziologický a biologický základ citů

jsou to potřeby

jsou nesplněny → projevy nelibosti (nepříjemné pocity)

uspokojeny → projevy libosti

ze začátku života – organické, biologické

postupem času – sociální, psychické

+ žlázy s vnitřní sekrecí (vylučující hormony)

ty způsobují pocity libosti a nelibosti

= ústředím citů je mezimozek

proces sdělování určitých významů = komunikace

FORMY (PODOBY) KOMUNIKACE

1. Přímá reakce (jednání)

obejmu ho

2. Neverbální výraz

gesta, mimika, pantomimika, pohledy

3. Obrazová interpretace

dvě srdíčka

4. Verbální podoba

psané

mluvené (je více pochopitelné, protože u toho jsou i mimořečové signály)

v dospělosti je verbální podoba nejčastější

Stupně rozumových schopností ovlivňuje myšlení

snížení rozumových schopností označujeme jako mentální retardaci

může se jednat o defekt vrozený nebo získaný (od dvou let hovoříme o demenci)

Mentální retardace

rozumové poškození, které má většinou organické příčiny....organické poškození mozku

buď vrozená nebo získaná do 2 let života

obraz postižení zůstává na stejné úrovni

Demence

získané rozumových poškození, kdy dochází ke ztrátě rozvinutých rozumových schopností

po 2. roce života

stálý pokles úrovně rozumových schopností

čím dříve se objeví tím horší stupeň postižení

Pseudooligofrenie (sociální debilita)

snížení rozumových schopností vlivem nepodnětného prostředí

velice příznivá diagnóza pokud je včas zjištěno a přemístěno do jiného prostředí ....může své opoždění dohnat

UČENÍ

existuje více jak 30 teorií učení

vymezujeme v nejširším slova smyslu

jakékoliv obohacování individuální dovednosti

pouze u člověka – cílevědomé, proces záměrný

probíhá v průběhu celého života

může být systematický

u člověka – od 3 roku (uvědomění sebe sama)

základem učení je podmiňování (vytváření dočasných spojů)

spoj v předním mozku nebo podhoří (vrozené aktivity nepodmíněné)

podmínění – propojení podhoří s šedou kůrou mozkovou

PROBLEMATIKA DUŠEVNÍ HYGIENY

ústředním problémem duševní hygieny je vymezení pojmu - normalita osobnosti

NORMALITA

normální je, co se objevuje většinou

vymezujeme jako statistický průměr

oficiální definice – normalita – stav plné životní síly a výkonnosti (VHO) prožívaný jako blaho a to v oblasti tělesné,

duševní a sociální

Lidská psychika je předurčovaná

Dvě skupiny faktorů

Psychika je závislá na biologických a sociálních faktorech

člověk je součástí přírody → je ovlivňovaná → přírodní zákony

FAKTORY BIOLOGICKÉ

1. Biologické potřeby

uspokojování

hlad

dostatek vzduchu

projev nedostatku nebo nadbytku něčeho

potřeba odpočinku, jídla, ....

nejsilnější je v době před uspokojením nebo snížením nadbytek v normu

druhy potřeb:

Fyziologické potřeby

Potřeba bezpečí

Potřeba lásky a náležení

Potřeba uznání

Potřeba sebeaktualizace (sebeprosazení)

PŘEDMĚT PSYCHOLOGIE

Psychologie = psyché (duše) + logos (věda)

psychologie = věda o duši

psychologie = věda o psychice člověka a jejich vnějších projevech

HISTORIE PSYCHOLOGIE

1732 – termín psychologie se začal používat až na začátku 18. století – Ch.Wolff Psychologia empirica

Wilhelm Wundt v 19. století (1879) založil první psychologickou laboratoř v Lipsku

→ tímto se psychologie oddělila od ostatních věd a stala se samostatnou vědní disciplínou

psychologie spolupracuje s ostatními vědními obory (sociologie, biologie, pedagogika, psychiatrie, medicína,...)

VÝZNAM PSYCHOLOGIE

1. Pro uchováni psychického zdraví

2. Pro sebeovládání

3. Pro komunikaci s lidmi

4. Pro práci (obchod, podnikání)

DEFEKTOLOGIE

obor, který zkoumá příčiny, důsledky, možnosti odstranění tzv. defektivity (určitých následků, ke kterým dochází při různých defektech)

zkoumá osobnost jedince

obor na rozmezí mezi psychologií a medicínou a je úzce propojen se speciální pedagogikou

defekt (=handicap)

→ vada

má vnitřní příčiny

o vzniku defektu rozhoduje dědičnost nebo vrozené činitele

prenatální období a okolo porodu, krátce po porodu do 4 týdnů po narození

→ porucha

k jeho vzniku došlo v průběhu postnatálního vývoje

období od druhé ½ roku

demence – působení negativních činitelů v průběhu života

působením toxických látek → porucha zraku, sluchu, ....

→ narušen samotný orgán

→ orgánový defekt

v podobě chybění orgánu nebo jeho anomálie nebo narušení části orgánu

například – chybění receptorů oka, porušení průchodnosti očního aparátu

→ funkční defekt

samotný orgán není narušen, ale fungování orgánu je jiné než běžné

například – dalekozrakost, krátkozrakost

příčinou bývá sociální situace → všechny typy neuróz (koktavost, hysterie,.....)

- z řečtiny psyché = duše, logos = rozum

- empirická přírodně-společenská věda o člověku; jejím předmětem je prožívání a chování jedince; úkolem je zkoumat duševní jevy, jak působí v životě člověka, jak se v jeho průběhu utvářejí a vyvíjejí

- pův. součástí filozofie, za zakladatele považován Aristoteles (O duši), jako samostatná věda od 2. pol. 19. st.

- úzce souvisí jak s přírodními vědami, tak se společenskými vědami

- široké uplatnění ve školství, zdravotnictví, ekonomice, politologii atd.

- zabývá se strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi

- osobnost = souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti

Sociologové studují společnost jako celek, realizují výzkumy jednotlivých jevů nebo sociálních problémů. Sociologie nemá svůj předmět vymezen- vstupuje do všech sfér s cílem studovat vznikající společenské vztahy. Nezkoumá sama společnost, ale spolupracuje s ostatními vědami:

o Filozofie- navazuje na ni

o Historie- bez důkladné znalosti historie se sociologie neobejde

o Psychologie- zejména sociální psych.

o Ekonomie- radí jí a oznamuje výsledky svého výzkumu

o Politologie- souvislost např. s volbami-sociologický výzkum

o Ekologie-ekologický problém není jen problémem přírodovědeckým, ale také sociálním,

politickým a ekonomickým