Řadit dle: počtu stažení, názvu
Složení a struktura atomu
ATOM: Podle Daltnovy teorie z počátku 19.století je základní stavební jednotkou ATOM.
Již v 5.století př.n.l. vyslovili řečtí učenci Demokritos a Leukippos názor, že látky jsou složeny z malých, nedělitelných částeček-atomů.Plasty
Marie Curie Sklodowská
Periodická tabulka
S přibývajícími poznatky v oboru chemie se vědci snažili o určité systematické roztřídění nahromaděných znalostí o rostoucím počtu objevených prvků.
1772 – tabulka jednoduchých látek
1789 Antoine Laurent de Lavoisier: rozdělil prvky podle chemických a fyzikálních vlastností na kovy a nekovy
1818 Jöns Jacob Berzelius: uspořádal prvky podle jejich chem. reaktivnosti v elektrochem. soustavu, která začínala draslíkem a končila kyslíkemPříprava roztoků
Do odměrné baňky s ryskou na 250ml jsme nejdříve nalili trochu H2O, potom jsme přidali napipetované 4,4ml 10%ní HCl a doplnili střičkou H2O na 250 ml.
Alkoholy
účinek:
- závisí na rozpustnosti ve vodě a lipidech
- v nízkých koncentracích euforizující
- ve vyšších excitační
- ve vysokých narkotický
Anorganická chemie
Chemická reaktivita prvků a jejich biologický účinek závisí na stavbě atomu
Halogenderiváty
Chlorderiváty
CH3Cl, methylchlorid, (mono)chlormethan - (t.v. - 24°C)
- za normální teploty plyn
- alkylační činidlo - používá se k methylacím ® mutagen Þ kancerogen
Pesticidy
1. INSEKTICIDY
Chlorované uhlovodíkyOrganofosfáty
Karbamáty
Vzácné plyny
Radioaktivní záření
Když částice vystřelená při radioaktivním rozpadu jádra proletí živou buňkou stane se něco podobného, jako kdyby dělová koule proletěla domem. Buňka je postavena z velkých a složitých molekul. Rychlá částice některé z těchto molekul rozbije. Buňka se tím poškodí a může i zahynout.
Radioaktivní záření, které je silné nebo které trvá dlouho, poškodí mnoho živých buněk. Pak obyčejně celý živý organismus: člověk, živočich nebo rostlina onemocní, nebo i zahyne. Tomuto onemocnění se říká nemoc z ozáření.Plasty
• V roce 1862 představil britský chemik Alexander Parkes první plast, který později dostal jméno celuloid. Na dalším vývoji pracoval americký vynálezce John Wesley Hyat. Nebýt celuloidu, nikdy by nevznikl fotografický film.
tomas tichacek (sekyy@seznam)



